HUGO ROKYTA, ŠUMAVA V PROMĚNÁCH ČASU
Autor: Martin Bürger
Otištěno v Hornoplánských listech, červen 2014
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
dne 14. června se od 18.00 uskuteční v Památníku Adalberta Stiftera v Horní Plané setkání s názvem Hugo Rokyta, Šumava v proměnách času, na které bych vás chtěl jménem Jungbauerova šumavského vlastivědného spolku srdečně pozvat. Toto setkání bude věnováno výstavě Hugo Rokyta (1912-1999), která byla veřejnosti zpřístupněna v rodném domě A. Stiftera počátkem dubna tohoto roku, a slavnostnímu představení a křtu prvního čísla revue Jungbauerova šumavského vlastivědného spolku Šumava v proměnách času.
Zmíněná výstava je společným počinem členů Jungbauerova šumavského vlastivědného spolku a pracovníků Regionálního muzea v Českém Krumlově. Plasticky mapuje životní osudy a dílo významného historika a památkáře, předního odborníka na česko-německé, resp. česko-rakouské kulturní vztahy Huga Rokyty, který se do historie našeho města zapsal jako spoluzakladatel Památníku Adalberta Stiftera, za což mu bylo roku 1995 uděleno čestné občanství Horní Plané.
Jedním z hlavních cílů a úkolů našeho spolku je odborný výzkum historie našeho kraje a popularizace získaných poznatků. Výsledkem tohoto úsilí o uchování historické paměti místa, v němž žijeme, je revue Šumava v proměnách času. První číslo je rozděleno do šesti tematických oddílů (Historie, Život, Osobnosti, Památky, Literatura, Hlasy paměti), které představují Šumavu z nejrůznějších pohledů. Hornoplánsku je věnován značný prostor, přičemž je tato oblast zasazována do širších souvislostí, do „celošumavského“ kontextu.
V oddílu Historie naleznete studii Martina Bürgera, která se zabývá pochodem smrti, který procházel Horní Planou v dubnu 1945, a článek historika Vladimíra Horpeniaka o odsunu německého obyvatelstva ze Šumavy (především z Kašperskohorska) po II. světové válce. V oddílu Život je zařazena studie historika Petra Jelínka o spolkovém životě v Horní Plané před rokem 1945 a o historii Šumavského muzea, které vzniklo v Horní Plané na počátku 20. let minulého století jako první muzejní instituce na Šumavě. V tomto oddílu si lze přečíst též studii historika Jiřího Dvořáka o Národohospodářském sboru jihočeském a jeho vztahu k Šumavě. Oddíl Osobnosti čtenáře seznamuje s významnými lidmi, kteří mají na Šumavě své kořeny, případně se jejich životní osudy s tímto krajem protnuly. Historik Manfred Pranghofer líčí ve svém příspěvku životní příběh Gustava Jungbauera, rodáka z Předního Hamru u Horní Plané, který se stal profesorem německé univerzity v Praze a coby historik a etnograf se zabýval národopisem Šumavy. Své odborné znalosti zúročil i jako vůdčí osobnost již zmíněného Šumavského muzea, na jehož zřízení v Horní Plané se výrazně podílel. Studie historika Pavla Kreisingera pojednává o dramatickém osudu brigádního generála Josefa Bartíka, rodáka ze šumavské obce Stachy, který patřil do tzv. zpravodajské „jedenáctky“ plukovníka Františka Moravce. II. světovou válku strávil v exilu ve Velké Británii, kde se podílel na chodu exilové vlády. Po únoru 1948 byl perzekuován komunistickým režimem a vězněn. Oddíl o osobnostech Šumavy uzavírá životopisně laděná črta historika Michala Flegla o Hugu Rokytovi a osobní vzpomínka na Huga Rokytu z pera jeho vydavatele a nakladatele Haralda Salfellnera. Oddíl Památky tvoří studie kunsthistoričky Veroniky Bartové o kostele Nanebevzetí Panny Marie v Nezamyslicích na Horažďovicku. Do oddílu Literatura jsme zařadili dosud nepublikované ukázky z tvorby hornoplánského spisovatele Ivana Nového, které vytvářejí reprezentativní vzorek jeho díla, z něhož dýchá fascinace krásami šumavské přírody. Revue uzavírá oddíl Hlasy paměti, v němž budeme v každém čísle publikovat rozhovory s pamětníky, s lidmi, kteří svůj život prožili na Šumavě a mají ji vrytu hluboko ve svém srdci. V prvním čísle si budete moci přečíst rozhovor s panem Janem Stinym, rodákem z Olšiny, jehož rod obývá tento kout Šumavy již od 16. století. Jednotlivé příspěvky jsou doplněny bohatým obrazovým materiálem. Každý oddíl uvozuje kresba hornoplánského autora a pedagoga Tomáše Michala. Obálku revue zdobí obrázek rybářské bašty na Olšině, jehož autorkou je výtvarnice Barbora Křivská.
Revue Šumava v proměnách času je dosud největším realizovaným projektem Jungbauerova šumavského vlastivědného spolku. Náš kraj prošel velmi složitou historií, která je na něm dodnes patrná. Skrze historii poznáváme vlastní přítomnost, učíme se porozumět sami sobě a kontextu, v němž žijeme, to vše snad s důvěrou v lepší budoucnost. Přáli bychom si, aby si mezi vámi našla revue Šumava v proměnách času své čtenáře a abyste v ní získali průvodce po krásách našeho kraje, kterých bychom si měli vážit a pečovat o ně. Těšíme se s vámi na shledanou při křtu prvního čísla Šumavy v proměnách času 14. června v Památníku Adalberta Stiftera.
za redakční tým Martin Bürger,
předseda Jungbauerova šumavského vlastivědného spolku