Historie kronikářství Horní Plané
začala v roce 1922 po schválení zákona ze dne 30. ledna 1920 a k němu náležejícího vládního nařízení ze dne 9. června 1921. Na zápisech do kronik se dosud podíleli tři kronikáři, kteří psali kroniku delší dobu, dále tři, jež zpracovali pouze její kratší části. První tři svazky kroniky tvoří úvodní řadu věnovanou dějinám městečka. První čtyři svazky do roku 1945 jsou psány německy a další jsou psány česky. Stanislav Jagr v letech 1991–1992 přeložil všechny díly německy psané kroniky. Ručně psaná kronika skončila zápisem za rok 1989 a od roku 1990 je psána na počítači. První kronikář byl Franz Fischer a po jeho úmrtí převzal psaní kroniky Augustin Pechmann. Po roce 1945 nastala ve vedení kroniky přestávka až do roku 1970, kdy se stal kronikářem Viktor Pondělík, který v letech 2004-2007 retrospektivně zpracoval i chybějící roky 1945-1967. Stal se dosud jediným dlouhodobým kronikářem, jež psal českou kroniku a zároveň nejdéle dosud píšícím kronikářem Horní Plané vůbec. Kronikářem byl téměř 40 let. Pokusy o vedení kroniky v poválečné době spadají však do roku 1958, kdy Václav Kodet retrospektivně zapsal roky 1945–1947, další pokus Bohumíra Lisého byl zápis o letech 1949-1950 a posledním krátkodobým kronikářským záznamem událostí je zápis za rok 1968 Jindřicha Jandy.
Digitalizované svazky kronik jsou přístupné v Digitálním archivu SOA v Třeboni.
Níže uvádím přehled o jednotlivých svazcích kroniky.
1. díl kroniky
je první svazek úvodní třísvazkové řady věnované dějinám obce, jež měla předcházet dalším, které měly průběžně zaznamenávat současné události. Byl založen v roce 1922 a jeho první strana začíná tímto úvodem: „Na den svaté Markéty, patronky hornoplánského kostela dne 13. července 1922, bylo započato s vedením obecní kroniky. Kronikářem byl jmenován usnesením obecního zastupitelstva 13. dubna 1922 ředitel Měšťanské školy Franz Fischer.“ Je psán německy, v polokožené vazbě s nápisem na deskách „Gemeinde-Gedenkbuch“, obsahuje 800 popsaných listů, velikost je 31×46 cm. Zápisy byly pořízeny v letech 1922-1926, jsou utříděny do věcných statí a veškeré zapsal Franz Fischer. Na straně 1 jsou údaje o založení kroniky, o kronikáři, výčet členů letopisecké komise. Poté následuje první věcná stať udávající polohu města a jeho zeměpisný obraz. Pasáž o nejstarších dějinách začíná údajem o usídlení Keltů na území Čech v letech 400-500 př. Kristem na straně 36. Údaj o nejstarší zmínce o Horní Plané roku 1332 je na straně 37. Svazek je uložen ve Státním okresním archivu v Českém Krumlově.
2. díl kroniky
je druhý svazek úvodní třísvazkové řady, je psán německy, v polokožené vazbě s nápisem na deskách „Gemeinde-Gedenkbuch“, obsahuje 200 stran, z toho 196 popsaných, velikost je cca 30×47 cm. Zápisy byly pořízeny v letech 1924-1935, jsou utříděny do věcných statí a veškeré zapsal Franz Fischer. Nejmladší časový údaj se vztahuje k 19. květnu 1935. Svazek je zapečetěn pečetí s městským znakem. Je uložen ve Státním okresním archivu v Českém Krumlově.
3. díl kroniky
je třetí svazek úvodní třísvazkové řady a celý je věnován historii domů městečka. Je psán německy, v polokožené vazbě s nápisem na deskách „Gemeinde-Gedenkbuch“, obsahuje 200 stran, z toho 192 popsaných, velikost je cca 30×47 cm. Zápisy jsou řazeny v pořadí dle jednotlivých popisných čísel. Do této knihy zapisovali dva kronikáři. Franz Fischer začal zapisovat 4. srpna 1930 a zápisy ukončil v roce 1933, jeho nástupce Augustin Pechmann zapsal o domech č. 224-232 a doplnil záznamy svého předchůdce o nové, pokud se takové vyskytly. Svazek je uložen ve Státním okresním archivu v Českém Krumlově.
4. díl kroniky 1935-1944
je prvním svazkem hornoplánské kroniky, do které byly průběžně zaznamenávány každoroční zápisy. Navazuje na předchozí tři úvodní svazky. Je psán německy, v polokožené vazbě s nápisem na deskách „Gemeinde-Gedenkbuch“, obsahuje 200 stran, z toho 84 popsaných, velikost je cca 30×47 cm. Do svazku zapisovali dva kronikáři. Franz Fischer zapsal údaje za rok 1935, jeho následník Augustin Pechmann dopsal zbytek zápisu za rok 1935 a zápisy za léta 1936-1944. Na straně 83 je nadepsán rok 1945, ale k zapsání nedošlo. Svazek je uložen ve Státním okresním archivu v Českém Krumlově.
Retrospektivní zápisy 1945-1950
jsou prvním svazkem česky psané kroniky, i když se jedná o stručné retrospektivní zápisy událostí. Je v plátěné vazbě, s nápisem na deskách „Pamětní kniha“, obsahuje 24 popsaných listů, velikost je cca 22×30 cm. Do svazku psali dva kronikáři. První část zápisů o letech 1945-1948 sepsal na 41 stranách v letech 1958-1960 Václav Kodet. Úvodní část je věnována historii města. Dle jeho pokračovatele byla kronika kdesi uložena a nalezla ji až koncem roku 1961 reorganizovaná kulturní komise. Autorem pokračujících zápisů o letech 1949-1950 na 7 stranách je Bohumír Lisý. Svazek je uložen ve Státním okresním archivu v Českém Krumlově.
Retrospektivní zápisy 1945–1967
sepsal v letech 2004-2007 kronikář Viktor Pondělík. Obsahuje 109 listů psaných na počítači. Některé listy obsahují dokumentární vyobrazení s xerokopiemi. Poslední zápis je doplněk k roku 1968 na listu 103.
Kronika 1968–1978
je prvním svazkem psaným českým jazykem, do kterého byly zapisovány události průběžně. Je v polokožené vazbě se zlaceným nápisem „Pamětní kniha MNV Horní Planá“, obsahuje 288 listů, velikost je cca 24 x 35 cm. Poslední zápis je na straně 274. Na straně 275 je sepsán soupis příloh a na listech 282-287 obsah. Začíná zápisem za rok 1968. Do tohoto svazku zapisovali dva kronikáři. Jindřich Janda zapsal rok 1968. Další zápisy od roku 1969 a doplňku k roku 1968 jsou již psány rukou Viktora Pondělíka. Od 13. května 2004 je uložen ve Státním okresním archivu v Českém Krumlově.
Kronika 1979–1989
je posledním svazkem psaným ručně. Na deskách je nápis „Kronika obce“, obsahuje 194 listů, velikost je cca 30×40 cm. Poslední zápis je na listu 179 a na listech 180–182 je zpracován obsah. Do tohoto svazku zapisoval Viktor Pondělík. Od 13. března 2008 je uložen ve Státním okresním archivu v Českém Krumlově.
Kronika 1990–2001
je prvním svazkem psaným na počítači. Potištěné listy jsou děrovány a dvěma šrouby spojeny s deskami potaženými plátnem, obsahuje 281 listů, některé listy obsahují dokumentární vyobrazení s xerokopiemi. Poslední zápis je na listu 274 a na listech 275–281 je rejstřík. Autorem veškerých zápisů je Viktor Pondělík. Od 16. ledna 2003 je uložen ve Státním okresním archivu v Českém Krumlově a jeden dobový exemplář je uložen na Městském úřadě v Horní Plané.
Kronika 2002–2007 – ?
je poslední svazkem, na kterém se podílel Viktor Pondělík. Jeho poslední zápis je za rok 2007 na listu 132. V současné době je svazek rozepsaný a novým zápisem za rok 2008 začíná pokračovat v psaní kroniky Lenka Hůlková. Rozepsaný svazek, obsahující dosud zpracované a vytištěné zápisy, je v současné době uložen na Městském úřadě v Horní Plané.
Opisy ručně psaných originálů 1968–1989
na počítači pořídil kronikář Viktor Pondělík. Obsahují celkem 145 listů, na 51 listech je opis zápisů z let 1968-1978, poslední zápis za rok 1978 je na listu 47 a na listech 48-51 je rejstřík. Na listech 52-145 je opis zápisů z let 1979-1989, poslední zápis za rok 1989 je na 140. listu a na listech 141-145 je rejstřík.
Součástí kronik je mnoho příloh, fotodokumentace, kterou mnoho let vedle Viktora Pondělíka pořizoval hornoplánský fotograf Jan Štětina, a kamerové záznamy Viktora Pondělíka.
Kronikáři Horní Plané
Franz Fischer se narodil 29. prosince 1867 v Dolní Branné u Vrchlabí. Do Horní Plané přišel v roce 1898 jako učitel měšťanské školy a od 15. února 1903 byl ředitelem měšťanské a obecné školy. Kronikářem byl jmenován usnesením obecního zastupitelstva 13. dubna 1922. 2. února 1935 byl za vedení kroniky jmenován čestným občanem Horní Plané. Je autorem prvního, druhého, části třetího a čtvrtého dílu kroniky. Ve třetím dílu, který je věnován historii jednotlivých domů, ukončil zápisy v roce 1933 a ve čtvrtém dílu, který je zároveň prvním svazkem průběžně zaznamenávaných každoročních zápisů, ukončil své zápisy zápisem za rok 1935, ale tento zápis již dokončil jeho pokračovatel. Zemřel 28. ledna 1937 a je pochovaný na hřbitově v Horní Plané v hrobce rodiny Schacherl. Augustin Pechmann se narodil 7. srpna 1876 v Horní Plané. V roce 1883 přesídlil do Perneku, kde měl jeho otec hostinec a zde absolvoval obecnou školu. Pak navštěvoval odbornou dřevařskou školu ve Volarech, obor řezbářství. V letech 1894-1900 studoval na škole uměleckých řemesel ve Vídni. V letech 1900-1903 působil jako řezbář v Horní Plané, kde byl v letech 1903-1908 notářským kancelistou a od roku 1908 obecním sekretářem. Kronikářem ho určilo obecní zastupitelstvo 5. března 1937 a je autorem zápisů v části třetího dílu kroniky, kde zapsal o domech čp. 224-232 a doplnil některé záznamy svého předchůdce. Dále zapisoval do čtvrtého dílu, kde dopsal část zápisu za rok 1935 a zápisy za léta 1936-1944. Václav Kodet byl učitel, do Horní Plané se přistěhoval v roce 1958 a odstěhoval se v roce 1960. Byl prvním českým, ale jen krátkodobým kronikářem, sepsal 41 stran retrospektivních zápisů o letech 1945-1948 v letech 1958-1960. O Bohumíru Lisém se zatím nepodařilo nic zjistit, je autorem retrospektivních zápisů na 7 stranách o letech 1949-1950. Jindřich Janda byl zaměstnancem Vojenských lesů a statků. Bydlel v Horní Plané čp. 68. Pro pravicové názory byl vyloučen z KSČ a přeložen na Uhlíkov a tím skončila i jeho kronikářská práce. Je autorem kronikářského zápisu za rok 1968 v prvním českém svazku kroniky 1968-1978, do kterého byly události zaznamenávány průběžně. V roce 1970 se stal kronikářem Viktor Pondělík. Byl dosud jediným dlouhodobým kronikářem, jež psal českou kroniku, a zároveň dosud nejdéle píšícím kronikářem, kterým byl téměř 40 let. Narodil se 2. dubna 1942 v Českých Budějovicích, kde vystudoval pedagogickou fakultu. Učil matematiku, fyziku a dílny ve Velešíně, Besednici a v Českém Krumlově. V roce 1967 se na vlastní žádost s manželkou přestěhovali do Horní Plané. V kronice je autorem doplňku k roku 1968 a veškerých 39 průběžně zaznamenávaných ročních zápisů od roku 1969 do roku 2007 a v letech 2004-2007 retrospektivně zpracoval i chybějící roky 1945-1967. Zapisoval do 4 svazků, ve kterých je autorem veškerých zápisů, kromě zápisu za rok 1968 v prvním svazku, a v posledním svazku zapsal jako poslední rok 2007. První dva svazky psal ručně, následující dva na počítači a na počítači ručně psané záznamy přepsal. Ke kronice shromáždil mnoho příloh, fotografií v několika albech i kamerových záznamů, které sám pořídil. Od roku 1990 až do roku 2006 byl členem rady města, s výjimkou volebního období 1994-1998, kdy v komunálních volbách nekandidoval. Zemřel 5. června 2008, jeho popel je rozptýlen na hřbitově U svaté Otýlie v Českých Budějovicích.
Kronika Hodňova
Kroniku založil ve 20. letech 20. století Franz Paar. Je psána německy, v polokožené vazbě s nápisem „Gemeinde-Gedenkbuch“, obsahuje 396 stran, z toho 163 popsaných, velikost je cca 30×47 cm. Soustavné zápisy počínají rokem 1908 včetně. Vlastní obsah zápisů tvoří 13 číslovaných tematických oddílů, přičemž 13. oddíl obsahuje pravidelné roční záznamy. Na zápisech se podíleli tři kronikáři, všichni byli učitelé. Prvním kronikářem a zakladatelem kroniky byl Franz Paar a je autorem záznamů v kronice od roku 1908 až do části roku 1926. Zaznamenal zápisy na straně 1-51, tj. úvodní stati a každoroční záznamy až po 31. červenec 1926. Druhým kronikářem byl Ludwig Polesny, řídící učitel v Hodňově. Byl pověřen vedením kroniky k 1. srpnu 1928 a pokračoval v záznamech na stranách 51-61. Zapsal zbývající část roku 1926 a za rok 1927 a pokračoval v zápisech za další roky až po říjen 1929. Pod poslední zápis uvedl 20. listopadu 1929 poznámku, že pro nemoc nebude již kronikářem. Byl též varhaníkem do onemocnění v září 1929. Poslední kronikář Augustin Holzinger, od 1. července 1932 definitivní řídící učitel v Hodňově, byl po onemocnění předchozího kronikáře jmenován kronikářem schůzí obecní rady 26. ledna 1930. Zaznamenal zápisy za zbývající část roku 1929 a další roky po červenec 1942 na stranách 62-163. Kronika obsahuje několik volně vložených a na listech vlepených příloh. Svazek je uložen ve Státním okresním archivu v Českém Krumlově.
V roce 1959 byla založena česká kronika, ale byl zapsán jen rok 1959. Zápis obsahuje jednu událost z roku 1948 a jednu z roku 1949. Je v kožené vazbě, s nápisem „Kronika“ na deskách, obsahuje 97 listů, poslední zápis je na 6. listu, velikost je cca 24×33 cm. Do svazku zapisoval Jaromír Sladkovský, pověřený vedením kroniky radou Místního národního výboru v Hodňově. Svazek je uložen ve Státním okresním archivu v Českém Krumlově.
Kronika Hůrky
byla založena 18. listopadu 1922, po schválení zákona ze dne 30. ledna 1920 a k němu náležejícího vládního nařízení ze dne 9. června 1921. Je psána německy v linkovaném sešitě, obsahuje 120 číslovaných listů, poslední zápis je na listu 51, její velikost je cca 23×29 cm. Po úvodu o historii obce následují pravidelné roční zápisy od roku 1923 do roku 1933. Na zápisech se podíleli tři kronikáři. Prvním kronikářem byl obecní tajemník August Rehder, jeho pokračovatelem od 15. října 1926 vrchní učitel Franz Gregor, který psal kroniku do roku 1931. Autorem zápisů od roku 1932 a třetím kronikářem je definitivní učitel Johann Sattler, který vlepoval do kroniky také výstřižky z novin. Svazek je uložen ve Státním okresním archivu v Českém Krumlově.
Kronika Perneku
byla založena zřejmě k roku 1927, kdy začínají pravidelné roční zápisy. Rok založení nebyl zaznamenán. Je psána německy do června 1940, pak se do roku 1945 nevedla a od roku 1945 jsou ve svazku psány zápisy česky. Vazba je polokožená, na desce je nápis „Gemeinde-Gedenkbuch“, obsahuje 198 stran, z toho 191 popsaných, velikost je cca 30×44 cm. Úvodní stať obsahuje výčet míst patřících k obci s údaji k historii obce, přehled jmen držitelů domů včetně osad podle jednotlivých domů v letech 1827, 1850 a 1927. Úvodní stať česky psané kroniky obsahuje údaje o záchraně tohoto svazku kroniky (byla odebrána příslušníkem stanice SNB v Želnavě prchajícímu Němci, který ji chtěl vzít do ciziny), o přeložení podstatnějších německých záznamů a využití poznatků o vykořisťování lidu v minulosti k cestě „rychlejším tempem vstříc své metě – k socialismu“. Na stranách 58-80 je překlad německy psaných zápisů (podstatných částí) až po rok 1937. (V překladu bylo vynecháno období 1938-1940, dle slov kronikáře Václava Fürsta období „opěvování Hitlerismu“ a tato léta jsou zapsána jen na straně 80.) Na zápisech se podíleli čtyři kronikáři. Prvním kronikářem byl Josef Schefczik, řídící učitel v Perneku. Je autorem úvodních statí a pravidelných zápisů za období 1927- říjen 1935 na stranách 3-27. Zápisy za leden až září 1935 na stranách 28-29 jsou psány neznámou rukou. Třetím kronikářem byl Johann Jany. O jeho osobě nejsou v kronice žádné údaje. Je autorem zápisů za období prosinec 1935 až červen 1940. Čtvrtým kronikářem a pisatelem české části kroniky byl Václav Fürst, domkář v Perneku čp. 12. Dle datace úvodu začal kroniku psát 22. ledna 1954 a zapsal údaje za léta 1945 až 1956. Autorem českého překladu části německé kroniky je František Navrátil, archivář z Českého Krumlova.
Obec Pernek má ještě jeden svazek „kroniky“, ale nejedná se o skutečnou kroniku. Na desce je nápis „Gedenkbuch der Gemeinde Pernek“, ale ve skutečnosti jde o dějiny obce Pernek a okolí. Je psána německy, obsahuje 202 listů, z toho 200 popsaných, v papírové vazbě a ve velikosti cca 24×30 cm. Autorem je profesor Karl Wagner a dějiny Perneku zpracoval na žádost starosty. K. Wagner byl středoškolský profesor v Praze, narozený v Perneku 8. října 1879.
Oba svazky jsou uloženy ve Státním okresním archivu v Českém Krumlově.
Kronika Zvonkové
byla založena v roce 1927. Je psána německy, v polokožené vazbě, na první straně je vytištěno „Gemeinde-Gedenkbuch“, obsahuje 240 listů, z toho 176 popsaných, velikost je cca 30×47 cm. Na zápisech se podíleli dva kronikáři. Zakladatelem kroniky byl Heinrich Pascher, řídící učitel ve Zvonkové, kde učil od roku 1909, narozený 5. listopadu 1883 v Kaplici. Kronikářem byl od 4. prosince 1927. Zapsal historický úvod a události za roky 1928-1929 na stranách 1-76. Jménem neuvedený pokračovatel zapsal události z let 1930-1941, doplňky k historii obce a jiné na stranách 92-175. Svazek je uložen ve Státním okresním archivu v Českém Krumlově.
Lenka Hůlková